Orientovat se v grafických technikách může být náročné. Mnohé z těchto technik jsou skutečnou výzvou, jelikož je doprovází komplikovaný technologický proces a potřeba náročnějšího vybavení.
Linoryt je tak oblíbený možná právě díky tomu, že pro něj nic ze zmíněného neplatí. Spojuje v sobě menší náklady, přijatelnou technologickou náročnost a také zajímavý finální výsledek. Techniku si oblíbili umělci již v 19. století, linoryt však našel velké využití i při tisku plakátů a propagačních materiálů.
A zájmu se linoryt těší dodnes. Setkat se s ním můžete již na základních uměleckých školách a je povinnou zastávkou téměř každého studenta umění.
Na jakém principu funguje technika linorytu?
Tato grafická technika spočívá ve vyrytí zrcadlově obráceného, negativního obrazu do linolea, pvc, resp. jiné adekvátní náhrady. Jelikož se obrázek vrývá pod úroveň povrchu, u této techniky hovoříme o tisku z výšky. Šablona nebo-li matrice se po nanesení linorytové barvy otiskne na papír a vznikají tak unikátní linorytové obrázky.
Jaké výhody má technika linorytu?
Při realizaci linorytu nemusíte troškařit, obrázek lze reprodukovat v libovolném množství. Zároveň je však každý nový tisk originál, jelikož při tisku dochází k menším či větším odchylkám v intenzitě a sytosti barev.
Jsou nějaká omezení v námětech?
Náměty mohou být rozmanité, podobně jako u kresby na papír. Zvířata, města, geometrické vzory, na lino můžete vyrýt cokoli. Myslete však na to, že práce s drobnými detaily je poměrně náročná. To co jednou odříznete, už jen těžko přilepíte zpátky.
Co všechno budete potřebovat pro práci s linorytem?
Při realizaci se neobejdete bez lina, rydla, válečku, barvy, papíru, skleněné tabulky na rozválení barvy (poslouží i miska na linoryt), tužky a matrice ve formě gumy. Vhodné jsou také rukavice.
Podrobnější pohled na jednotlivé materiály
Rydla na linoryt
Rydla můžete sehnat v různých velikostech a variantách provedení.
- Rydlo typu V slouží k vyrývání tenkých čar a detailů
- Rydlo typu U je vhodné pro hrubší linky a větší plochy
- Rydlo typu |_| použijete k vyrývání velkých ploch
Rydla musí být ostrá, jinak může být práce vyčerpávající a nemotorná. Jelikož se rydlo časem otupuje, je vhodné jej průběžně brousit. S rydlem se ryje do dostatečné hloubky, je však třeba dbát na to, aby jste lino neproděravěli skrz.
Lino, guma
Linoleum je přírodní materiál, PVC je syntetický. Oba tyto materiály lze použít pro techniku linorytu.
Softcut guma na linoryt je nová náhrada za linoleum, přičemž je uzpůsobena pro pohodlnou práci. Vykazuje větší měkkost a pružnost, zajišťuje tak rytí bez přílišného tlaku. Softcut guma je ideální pro začátečníky i pokročilé.
Japonský vinyl je tvrdší materiál, práce s ním je víc vysilující.
A co takhle použít zbytky lina, které vám zůstaly po předělávce domova?
Možná vás napadne, použít zbytky lina z vašeho domova. Taková realizace není nemožná, ale může být komplikovaná a nekomfortní. Současná linolea na podlahové krytiny jsou v porovnání se speciálními linami pro kreativní tvorbu jen slabé náhrady a práce s nimi je náročnější než se speciálně upravenými produkty, které slouží pro tvorbu linorytu.
Barvy na linoryt
Barvy na linoryt seženete v různých barevných variacích. Většina dostupných barev vykazuje dobrou přilnavost, světlostálost a barevné krytí. Dělí se podle materiálového složení. Jsou to:
- Ofsetové barvy – tiskařské barvy s inkoustem syntetického původu. Pro zachování sytosti barev obsahují zvýšené množství pigmentů. Dostupné jsou také typy se speciálními vlastnostmi, jako je UV záření, odolnost vůči oděru, zvýšený lesk nebo zrychlená doba schnutí.
- Barvy na vodní bázi – rychle schnou a nepáchnou, jsou praktické a vhodné pro školní i domácí využití. Tyto barvy se snadno čistí, stačí voda a mýdlo. Jsou mísitelné mezi sebou.
- Barvy na olejové bázi – mohou schnout i několik dní, ředí se s terpentýnem, doprovází je typický zápach terpentýnu. Jsou mastné a na tenkém papíře mohou prosakovat. Z těchto důvodů jsou ideální pro výtvarníky, kteří disponují větraným ateliérem. Po finálním zaschnutí jsou však krásně lesklé.
Papír na linoryt
Pro tisk linorytu je vhodný papír s větší gramáží, optimálně alespoň 200 gramový. Papír by měl být hladší, na strukturovaný se tiskne obtížněji.
Váleček na linoryt a další doplňky
Váleček zajistí přesné a pravidelné nanesení barvy. Pro proces tvorby je podstatná také miska na linoryt, případně skleněná deska. Ta slouží jako podložka pro barvu, která se na ní zapracuje do válečku. Pokud se nechcete zdržovat s pořizováním jednotlivých komponentů pro potřeby této techniky, pomůže vám linoryt sada pro začátečníky, která kompletizuje většinu potřebných materiálů v jednom balení.
Technologický postup linorytu
První část realizace je kresebná, kdy se obrázek buď přímo nakreslí na lino, nebo se překopíruje s kopírovacím papírem. V některých případech se námět přenáší s využitím chemických prostředků (např. toluenu), které barvu v papíře uvolní a ta se díky tření namočeným hadříkem přenese na povrch lina.
Ta místa, která se nemají otiskovat, se následně odstraňují vyrýváním za pomoci k tomu určených rydel. Vyrývají se přesně ta místa, která po otisku mají zůstat bílá. Při práci s rydlem je nutno dbát na bezpečnost - nikdy nemějte ruku umístěnou směrem, kterým vyrýváte.
Po vyrytí obrázku se na gumu nanese barva. V tomto bodě je zapotřebí váleček, který zajistí důkladné nanesení barvy po celé ploše. Barva by se měla nanášet v přiměřené vrstvě, tak aby nedošlo k zatečení do výřezů matrice.
Poslední částí je tisknutí matrice na papír, přičemž obvykle se před tiskem „na ostro“ provede ještě zkušební tisk.
Tisk lze zrealizovat několika způsoby. Buď pomocí tiskařského lisu, kuličkového lisu nebo se obrázek otiskne ručně za využití tlaku a vhodné pomůcky. Pokud nemáte na linoryt lis klasický ani kuličkový, můžete k tlačení použít i čistý váleček nebo lžíci.
Lis pro potřeby tisku potěší, ale doma ho má málokdo
Profesionální grafické lisy představují rozměrnější zařízení s vyšší cenou, z toho důvodu je využívají primárně profesionálové a studenti.
Proces tisku probíhá tak, že se na základní desce lisu položí matrice zabarvenou částí na papír a překryje se filcem. Otočí se páčkou, vznikne tlak a matrice projde lisem. Tlak musí být předem vhodně nastaven, jinak se výsledek nemusí podařit.
Pokud však nemáte vlastní tiskařský lis, nemusíte zoufat. Linoryt obrázky si zvládnete vytisknout za pomoci skladných a finančně nenáročných pomůcek i doma. Ideální volbou při této formě tisku je kuličkový lis Kulísek. Má nízkou hmotnost, je přenosný a nízkonákladový. Kuličkový lis je vhodný pro menší realizace, poradí si však také s plochou větších rozměrů.
Při tisku s kuličkovým lisem musí být zabarvená matrice otočena vyřezávanou stranou nahoru. Následně se na ni přiloží papír a nechá se přilnout. Papír opatrně přejedete po celé ploše s kuličkovým lisem a na závěr jej opatrně oddělíte od matrice.
Na podobném principu funguje i použití lžíce nebo válečku jako lisovacího prostředku.
Vytvořit si můžete také linorytová razítka, a to podlepením vrchní části matrice.
Linorytová tvorba vyžaduje trpělivost a preciznost, zajímavý výsledek v podobě kontrastního obrázku je ovšem adekvátní odměnou.
Jak dosáhnout vícebarevného linorytu?
Dvoubarevný linoryt představuje klasický postup využívaný při prvotním seznamování se s technikou. Co však dělat, pokud zatoužíte po barevnější realizaci?
Existuje několik způsobů:
- Lino nařežete na několik částí, ty samostatně nabarvíte a v závěru je před tiskem spojíte do jedné kompozice, dle původního plánu.
- Matrici můžete kolorovat štětcem, a to za použití více odstínů.
- Vyryjete si více motivů a následně je obtisknete na to samé místo, resp. ten samý papír.
Realizace jednoduchého linorytu
V úvodu si stanovíme, jaký námět budeme realizovat. V tomto případě bude předmětem našeho zájmu kohout jménem Karolko. Zvířata představují vhodný námět pro začátečníky, kteří chtějí vytvořit něco konkrétního.
Inspiraci můžeme nalézt i na internetu. Abychom lépe porozuměli principu negativního vyrývání, dopomůžeme si například i tím, že obrázek softtwarově upravíme libovolným grafickým editorem.
Formát obrázku upravíme na požadovanou velikost odpovídající šabloně. Kohouta vytiskneme a následně jej na softcut šablonu přeneseme za pomoci tužky a pauzovacího papíru.
Když je kohout v celé své kráse přenesen na matrici, přichází řada na nejpracnější část realizace. S rydlem odstraníme ty části, které na obrázku mají představovat bílou plochu. Pomoct si můžeme tak, že budeme jedním očkem sledovat původní předlohu a její kontrasty.
Vyrýváme s rydly, která disponují celou sadou různých náhradních nožů. Díky tomu je tvorba praktičtější a můžeme se zaměřit jak na větší plochy, tak na detaily.
Barvu na linoryt od výrobce Essdee si vylijeme na sklo a rozválíme s gumovým válečkem. Následně ji po celém povrchu zapracujeme na naši matrici.
Připravíme si papír a určíme si místo, kde se bude kohout prezentovat v celé své kráse. Vypočítáme si přibližný střed a toto místo s tužkou označíme.
Zabarvenou matrici na stanovené místo opatrně položíme. S čistým válečkem nebo lžící vytvoříme tlak po celé ploše matrice.
Matrici pomalu oddělíme od papíru. Celou dobu dbáme na to, abychom s matricí nechtěně nepohli, mohl by se nám zkazit celý obrázek.
Pyšný kohout Karolko s velkým hřebínkem je na světě!
Teď už nemusíte mít žádné pochyby o tom, že linoryt zvládnete i vy. Třeba se jen vybavit troškou trpělivosti a dávat pozor na prsty při rytí rydlem – odměnou vám budou jedinečné obrázky a nová grafická dovednost.
Autor: Kristína Honzírková